Výzkumný tým Fakulty architektury ČVUT ve spolupráci s Pražskou organizací vozíčkářů  vytvořil Certifikovanou metodiku uplatňování principů univerzálního designu a celoživotního bydlení v bytové výstavbě. Metodika vznikla jako součást projektu „Hledání nových metod pro podporu implementace principu univerzálního designu v investiční podpoře bydlení“ v rámci programu Ministerstva pro místní rozvoj ČR za podpory Technologické agentury ČR.

Materiál je určený pro subjekty veřejné správy, projektanty a architekty, odbornou veřejnost i vymezené skupiny obyvatel a jejím cílem je usnadnit aplikaci principů bezbariérovosti a univerzálního designu do oblasti bydlení na úrovni bytového domu a jednotlivých bytů.

Metodika reviduje současné ukotvení požadavků na bezbariérové bydlení a nabízí tak postup při tvorbě a obnově bytového fondu při respektování dvou základních pilířů – uživatelských potřeb a ekonomické efektivnosti. Respektování uživatelských potřeb je podloženo realizovaným průzkumem potřeb mezi osobami s omezenou schopností pohybu a orientace v oblasti bydlení, včetně příkladů dobré praxe ze zahraničí.

Na základě inspirace z německého a švédského prostředí, přináší metodika několik kategorií přístupnosti bytových jednotek tak, aby odpovídaly skutečným požadavkům na potřeby bydlení příslušných cílových skupin.

Univerzální standard S120

Tento standard představuje základní, nejnižší prostorové požadavky, které mohou být aplikovatelné i při běžné developerské výstavbě, neboť z hlediska plošných výměr (tj. ceny stavby) jsou tyto nároky již často plněny. Hlavním požadavkem tohoto standardu je možnost zajištění manipulačního prostoru o velikosti kruhu o průměru 1200 mm ve všech místnostech. Předpokládá se tedy uplatnění pro seniory, osoby používající chodítko, berle i menší mechanický vozík. Jedná se o základní kategorii, která by měla být aplikovatelná ve stavbách a zařízeních, kde se z ekonomických i prostorových důvodů nepředpokládá, že bude možné udělat všechny byty plně bezbariérové, nicméně z hlediska budoucích uživatelů je nutné, aby byly všechny byty nebo pokoje v minimálně částečně bezbariérovém standardu.

Bezbariérový standard S150

Tato kategorie představuje standard, který se ve většině požadavků blíží požadavkům na dnešní byt zvláštního určení dle vyhlášky č. 398/2009 Sb. Předpokládá uspokojení zejména osob využívajících různé typy mechanického i elektrického vozíku s různým druhem zdravotního znevýhodnění. Standard umožňuje těmto osobám neomezené užívání vozíku ve všech místnostech v bytě a je v základu definován manipulačním prostorem o velikosti kruhu o průměru 1500 mm.

Specifický standard S180

Představuje standard definovaný požadavky na manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru 1800 mm, tento požadavek je však nutné naplnit pouze v některých místnostech bytu (např. koupelna, ložnice/pokoj). Tato kategorie zohledňuje osoby s diagnózou např. myopatie, nebo svalová dystrofie, případně těžší formu DMO, kde se předpokládá, že většinu činností zajišťuje asistent, proto také musí být část bytu (typicky kuchyň) upravena pro užívání osobami bez zdravotního postižení. V koupelně a v pokoji je však nutný větší manipulační prostor, který umožní asistenci i za použití zvedacího zařízení.

Požadavky pro osoby se zrakovým omezením

Přestože vyhláška č. 398/2009 Sb. slučuje požadavky na bydlení pro osoby se zrakovým omezením i s pohybovým omezením do jedné kategorie bytu zvláštního určení, je zřejmé, že požadavky obou vymezených skupin osob se ve větší části nepřekrývají. V obecné rovině lze říci, že požadavky na bydlení pro osoby se zrakovým omezením lze aplikovat na všechny standardy bytů, proto je také neoznačujeme jako samostatný standard.

Celý materiál je možné stáhnout na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

https://mmr.cz/cs/ministerstvo/bytova-politika/statistiky-analyzy/1/metodika