Byly doplněny umělé vodicí linie na nástupištích stanic, na nichž chyběly vodicí linie přirozené, jako jsou například masivní sloupy, stěny apod., bez nichž je samostatný bezpečný pohyb nevidomých cestujících po takovém nástupišti nemožný.

Po několikaleté přestávce v dodatečném doplňování vodicích linií, způsobeném nedostatkem finančních prostředků, došlo v posledních dvou letech k pozitivnímu posunu. Nadace Konto bariéry zafinancovala vodicí linie na stanici Nové Butovice, senátor Milan Pešák inicioval doplnění linií na stanicích Opatov a Roztyly. 16. října minulého roku byli zástupci SONS přizváni ke slavnostnímu převzetí vodicích linií na stanici Radlická, jejichž sponzorského financování se ujala Československá obchodní banka za organizační spolupráce Bussines Leaders Fora. Ve čtvrtek 20. prosince pak byly schváleny k užívání vodicí linie, realizované z finančních prostředků Dopravního podniku hlavního města Prahy, na zbývajících stanicích: Strašnická, Skalka (doplněny chybějící části), Vltavská, Pražského Povstání, Budějovická (doplněna linie i podél druhé nástupní hrany), Kačerov a Smíchovské Nádraží. Při tom byla věnována pozornost i opatřením, zamezujícím vstupu do prostor s nižší podchodnou výškou než 2,1 m.

K tomu poznamenávám, že při rekonstrukcích provozovaných stanic jsou postupně nahrazovány hladké černo-bílé dlaždice, vymezující bezpečnostní pás, za dlaždice s výstupky, hmatné bílou holí. Na několika stanicích je povrch bezpečnostního pásu mezi nástupní hranou a černo-bílou linií zřetelně drsnější proti zbývající dlažbě, což je opět zjistitelné bílou holí.

Nástupiště stanic budovaných po r. 2001 jsou povinně vybaveny všemi bezpečnostními a orientačními prvky pro nevidomé dle příslušných stavebních předpisů, které v tomto roce vstoupily v platnost.

Nakonec malá připomínka historie. V polovině devadesátých let minulého století z iniciativy tehdejší České unie nevidomých a slabozrakých při stavbě tehdy nových stanic pražského metra Hůrka, Lužiny, Luka, Stodůlky a Zličín, byly šestidrážkové jednostranné umělé vodicí linie poprvé funkčně vyzkoušeny na jejich nástupištích. Ukázalo se, že soustava tří mělkých rovnoběžných drážek, vybroušených do kvalitní kamenné dlažby po celé délce nástupních hran, dostatečně bezpečně vede bílou hůl po jinak hladké ploše nástupiště. Dopravní podnik hlavního města Prahy vycházel tehdy velice vstříc k řešení problémů samostatnosti a bezpečnosti nevidomých a slabozrakých cestujících. Ze svých finančních prostředků pak několik dalších let doplňoval takové vodicí linie na několika stanicích.