Na rozdíl od zásilek ze zemí EU, které putují přímo k adresátovi, musí balík z ostatních zemí projít celním řízením na vyměňovací poště Praha 120, kde se stanoví další postup.

---

Zásilka pak může být uložena v celním skladě pošty a adresát je vyzván k doplnění chybějících údajů či zaplacení cla. Česká pošta může adresáta při celním řízení zastoupit na základě udělení plné moci od příjemce zásilky a po vyřízení náležitostí odeslat balík dodací poště k doručení. Přitom uhradí za klienta Celní správě vyměřený celní dluh, který při dodání vybere od příjemce, a to včetně případných správních poplatků, jakož i odměnu za předložení zboží a zastupování v celním řízení.

Pokud se příjemce rozhodne vyřídit proclení sám a nemá možnost pověřit svého zástupce, musí se dostavit na vyměňovací poštu osobně. Ta sídlí na adrese Plzeňská 290/139 na Praze 5 a v současnosti je budova bariérová.

Na základě podnětu klienta připravila POV ve spolupráci nejprve se Svazem paraplegiků (2011) a později s Českou asociací paraplegiků – CZEPA (2012) tři návrhy na realizaci bezbariérových úprav, díky nimž by se zpřístupnilo hlavní podlaží.

První možnost počítá s využitím zadního vstupu pro zaměstnance a použitím šikmé schodišťové plošiny, která by sloužila k překonání čtyř schodů od stávající vrátnice na úroveň sníženého přízemí, kde jsou k dispozici výtahy. Je to úprava nejméně náročná a zároveň nejvíce reálná časově, finančně i technicky. Z uživatelského pohledu ale není optimální. Navíc by byl vedlejší vstup uzamčený. Vstupní dveře by se musely rozšířit na min. 90 cm.

Výtahy ve sníženém přízemí sice čeká rekonstrukce, ale jejich rozměry se zvětší pouze na 130 cm šířky a 100 cm hloubky. Nedostatečná hloubka výtahu bude tedy představovat určité omezení.

Druhá varianta operuje s použitím zdvihacího zařízení - svislé plošiny umístěné na fasádě budovy z ulice Plzeňská. Plošina by spojovala uliční úroveň a halu hlavního podlaží v 1. patře.

Oproti prvnímu návrhu je zbudování svislé plošiny komplikovanější z důvodu stavebního zásahu, záboru chodníku a možného vandalizmu po její realizaci. Vstup do budovy by však byl rozhodně plnohodnotnější než v případě užití šikmé plošiny u zadního vchodu.

Třetí možností je rekonstrukce stávající nevhodné rampy u hlavního vstupu, je to však mnohem složitější úprava, než by se mohlo zdát. Rampa by totiž zasahovala na pozemky města a TSK a zároveň by se muselo počítat se zásahem do rozvodů v chodníku. To by si vyžádalo koordinaci a dlouhodobou předpřípravu. Na druhou stranu by přístupnost do budovy byla zajištěna bez závislosti na zdvihacím zařízení.

Po zpřístupnění vchodu do budovy jakoukoliv variantou bude také potřeba doladit přístupnost interiéru a dořešit chodník od Plzeňské směrem k parkovišti.

V současné chvíli se připravuje finanční rozvaha všech variant, přičemž se zástupci ČP kloní k první možnosti. Tu lze jako náhradní a dočasné operativní řešení přístupnosti připustit nejen s ohledem na finance a čas, ale také vzhledem k tomu, že ČP počítá během tří let s přesunem vyměňovací pošty do Malešic.