Dnešním POVedeným objevem se už podruhé vypravíme do Olomouce. V hanácké metropoli jsme kromě Pevnosti poznání, o níž byla řeč před několika týdny, zmapovali i další neobyčejný objekt - Arcidiecézní muzeum. 

Prostory pro unikátní sbírku zaměřenou na prezentaci památek křesťanské kultury vznikly na Olomouckém hradě, který přešel koncem devadesátých let ze státní správy do rukou katolické církve.

Rekonstrukce a dostavba souboru staveb při Václavském náměstí je dalším zajímavým vstupem moderní architektury do historického objektu. Zároveň je podnětem k úvaze, jak vyvážit přísnou památkovou péči a přizpůsobení chráněných budov pro současné využití. Prestižní zakázku získal na základě architektonické soutěže pražský atelier HŠH, který se vydal cestou minimálních, zato jasně viditelných úprav hradního komplexu.

Architekti proložili historické prostory novými prvky, které jsou svým materiálovým i tvarovým pojetím ryze moderní. Prostředkem vstupní haly tak prochází výtahová konstrukce z nerezového černého plechu. Také upravená kabina WC za šatnou v přízemí má podobu „vložené krabice“ ze stejného kontrastního materiálu. Oba prvky, které by mimochodem mohly mít větší vnitřní rozměry, ale co naplat, vycházejí ze starších legislativních požadavků, určitě vyvolávají u návštěvníků protichůdné dojmy. A podobně může působit i propojení bývalého kapitulního děkanství s torzem Zdíkova paláce vloženou Novou síní, přístupnou betonovými rampami.

My patříme k těm, které navrstvení soudobé funkční architektury na historický korpus oslovilo rozhodně pozitivně. Přestože přístupnost Arcidiecézního muzea není perfektní, což ze své památkové podstaty asi ani být nemůže, je takto promyšlená snaha o bezbariérovost rozhodně chvályhodná. Podrobné informace o přístupnosti naleznete zde.