Stavební zákon řadí od roku 2021 přístupnost mezi základní požadavky na stavby. Jak studentům architektury a stavebních oborů problematiku vysvětlit, aby ve své budoucí praxi aplikovali požadavky poměrně obsáhlé související legislativy správně? Nejvíce se osvědčuje mix teorie a osobního zážitku.

Pražská Fakulta architektury ČVUT už 23 let pořádá v rámci výukového programu akci s názvem Překonejme bariéry. Během dvoudenního zážitkového semináře si studenti zkouší různé kompenzační pomůcky a seznamují se s principy přístupnosti v simulovaném prostředí, které představuje bezbariérové kabiny WC, výtahové klece, koupelny, rampy a další prvky. Během jízdy na vozíku, chůze v gerontoobleku nebo s bílou holí mohou konzultovat své zažity a postřehy nejen s pedagogy, ale i lidmi s pohybovým nebo zrakovým postižením. Zážitkového semináře se každoročně účastní také vybraná třída základní školy. Exkurze žákům přibližuje nejen životní podmínky osob s pohybovým a zrakovým omezením, ale také představuje akademické prostředí a úkoly funkční architektury.

Součástí výukového programu FA ČVUT zaměřeného na přístupnost je i mapování jedné z městských tras, které studenti v malých skupinách absolvují na vozíku a v závěru semestru odprezentují svá zjištění. Praktickým dopadem cvičení je předání návrhu úprav zjištěných bariér městu.

Propracovaný semestrální předmět Bezbariérové stavby nabízí také Fakulta umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Ve čtrnácti lekcích si studenti osvojí zásady pro navrhování všech typů budov z hlediska bezbariérové přístupnosti a užívání staveb osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením nebo jiným znevýhodněním.

Lekce jsou koncipované jako teoretické přednášky, tematické zážitkové semináře pohledem osoby na invalidním vozíku a osoby s těžkým zrakovým postižením, praktická cvičení a exkurze do vybraných zdravotnických, sociálních a dopravních staveb. Studenti si během kurzu prakticky ověřují potřeby různých skupin uživatelů a učí se posuzovat přístupnost objektů, komunikací, parkovacích míst či zastávek veřejné dopravy včetně vhodného využití materiálů, hmatových prvků a vizuálních kontrastů. Předmět také koncepčně rozvíjí schopnost mezioborové spolupráce, kritického hodnocení návrhů z hlediska inkluzivity a sociální udržitelnosti a využití získaných znalostí v architektuře, urbanismu, městském inženýrství a návrhu interiérů.