Po lednovém testu elektrobusu Siemens-Rampini  se zkušebnímu provozu podrobilo vozidlo EBN 8 od společnosti SOR.

Z technického hlediska je rozdíl oproti předchozímu modelu především v konstrukci a způsobu dobíjení.

Elektrobus SOR EBN 8 je dlouhý přesně osm metrů a je uzpůsoben pro 51 cestujících. Nabíjení akumulátorů trvá přibližně jednu až osm hodin, podle zvoleného režimu dobíjení. Jedna hodina nabíjení znamená 25 ujetých km. Výrobcem udávaný standardní dojezd by měl v městském provozu být cca 150 až 180 kilometrů.

Vnitřek vozidla nemá stejně jako elektrobus Siemens-Rampini  homologaci na přepravu více než jednoho cestujícího na vozíku nebo kočárku, přepravní plocha o rozměru 124 x 155 cm je však větší. Vyhrazený prostor je navíc vhodněji umístěný přímo proti vstupním dveřím. Místo je opět upravené pro cestování osoby na vozíku zády ke směru jízdy. Pokud by se odstranily dvě sklopné sedačky v prostoru pro vozík a kočárek, zvětšila by se plocha pro manipulaci na rozměr 146 x 155 cm. Ve vozidle by se tak mohl otočit i cestující na elektrickém vozíku, což je u předchozího modelu prakticky nemožné.

Nájezdová vyklápěcí rampa elektrobusu SOR EBN 8 s nosností 350 kg je oproti Siemensu-Rampini o něco kratší. Dlouhá je 76,5 cm a široká 104 cm. Vozidlo má ale tzv. kneeling (naklápění podlahy vozidla), a nejnižší výška podlahy je tudíž 37 cm. Sklon nájezdu při výšce nástupiště 20 cm činí 23 %.

S pohledu cestujících na vozíku by bylo vhodné v interiéru elektrobusu doladit některé detaily. Například nahradit vodorovně otočné madlo, které na vyhrazeném místě nyní ztěžuje přístup, sklopným. Tlačítko sloužící k přivolání řidiče by se mohlo posunout více do středu prostoru, aby nebylo umístěno za zády osoby sedící na vozíku. Madlo na stěně vozidla (pod oknem) by bylo vhodné snížit do výšky 90 cm, ale tak, aby nedošlo k omezení přístupu k tlačítku na řidiče. I tak však vychází elektrobus SOR EBN 8 ve srovnání se Siemensem-Rampini z hlediska bezbariérového užívání jednoznačně lépe.